Přínos šachů pro děti
Řada psychologických studií provedených po celém světě ukázala, že šachy mohou:
- zvednout inteligenční kvocient (IQ);
- posílit dovednosti potřebné při řešení problémů, naučit, jak nezávisle a zodpovědně dělat obtížná a abstraktní/teoretická/hypotetická rozhodnutí;
- zvýšit jazykové, matematické, paměťové schopnosti a schopnost číst;
- pěstovat kritické, kreativní a originální myšlení;
- poskytovat praxi/cvičení v dělání přesných a rychlých rozhodnutí pod časovým tlakem, což je dovednost, která může pomoci zlepšit školní známky;
- učit, jak myslet logicky a efektivně, učí vybrat „nejlepší“ volbu z velkého množství možností;
- být výzvou pro nadané děti, přičemž účinně pomáhají odhalit ty nadané žáky, kteří svým skutečným schopnostem zůstávají hodně dlužni (underachievers);
- demonstrovat důležitost flexibilního plánování, koncentrace a důsledků našich rozhodnutí;
- obohatit chlapce a dívky bez ohledu na jejich přirozené schopnosti a socioekonomické zázemí/původ/prostředí;
- naučit děti nejprve myslet a až potom konat;
Zajímavé shrnutí všech významných pozitiv lze také zhlédnout ve videu European Chess Union z roku 2019 zde.
Koncentrace, trpělivost a vytrvalost
Mladé nezkušené hráče šachy učí, jakou cenu má koncentrace a poskytuje jim bezprostřední trest za jejich chyby. Jen málo učebních nástrojů poskytuje takovou rychlou zpětnou vazbu. Jedno selhání v koncentraci může vést k hrubé chybě, která může znamenat dokonce konec hry. Pouze zaměřená pozornost, trpělivost a vytrvalost mladého hráče šachu je základem trvale příznivých výsledků, což jsou vlastnosti, které jsou stejně důležité pro podávání dobrého výkonu ve škole (třeba při písemných testech) či později při vykonávání profese.
Analýza, logika a řešení problémů
Studie provedená v letech 1990-92 v New Brunswicku v Kanadě prokázala přínos šachu pro rozvoj dovedností řešit problémy u malých dětí (Gaudreau 1992). Integrováním šachu do tradičního matematického kurikula učitelé byli schopni významně pozvednout průměrné skóre svých žáků v testech zaměřených na řešení problémů. Skóre těchto dětí bylo daleko vyšší než u těch žáků, kteří se zúčastnili pouze standardních matematických kurzů. Bylo též zjištěno, že šachy rozvíjejí kritické a kreativní myšlení (Ferguson 1979-83).
Rozhodování ve světě informací
Šachy jsou jedním z nejvíce efektivních učebních nástrojů k přípravě dětí pro jejich úspěšné fungování ve světě „zavaleném“ informacemi, v němž je naše rozhodování stále obtížnější. V tomto světě musí být studenti schopni reagovat rychle, pružně a kriticky. Musí se prokousat obrovským množstvím informací, přičemž musí rozpoznat, co je podstatné a co je irelevantní. Také potřebují získat potřebné dovednosti k tomu, aby byli schopni se (na)učit nové technologie rychle, stejně jako řešit nepřetržitý proud problémů, spjatých s těmito technologiemi.
Toto je oblast, kde šachy jako nástroj k rozvoji mysli našich dětí se zdají být zvláště účinné. Svou pravou podstatou šachy prezentují stále se měnící sadu problémů. Vyjma skutečného začátku hry, kde je možné naučit se zpaměti nejsilnější varianty – každý tah vytváří novou pozici. Každý z hráčů se pokouší najít ten „nejlepší“ tah tím, že kalkuluje směrem dopředu, hodnotí tyto budoucí možnosti za pomoci teoretických principů. Je důležité, že možná existuje více než jeden „nejlepší“ tah, právě jako ve skutečném světě možná existuje více než jedna nejlepší volba. Hráči se musí učit rozhodnout se, i když odpověď je dvojznačná/víceznačná/nejasná nebo obtížná.
Sociální schopnosti
Společná tvorba, která je výsledkem zápolení na šachovnici, přináší přátelství, která mohou překračovat hranice a přetrvávat desetiletí. Podání ruky na začátku i konci partie učí děti respektu k soupeři. Učitelé na amerických školách si povšimli, že po zavedení šachu do školy ubylo mezi žáky hádek a agresivity. Jeden z ředitelů pak poznamenal, že je to i skvělý protidrogový program.
Šachy – hra královská
Studie provedená v USA ukázala, že šachy dokáží rozvíjet děti účinněji než jiné logické hry nebo počítačové hry. Šachy jsou zřejmě účinnější i než tradiční způsob výuky, neboť italská studie ukázala, že i žáci, kteří měli jednu hodinu matematiky nahrazenou výukou šachu (tj. měli o jednu hodinu matematiky méně), měli lepší výsledky v matematických testech než žáci, kteří byli vzděláváni pouze v matematice. Nepodařilo se identifikovat jeden či dva faktory, které způsobují, že šachy jsou tak efektivním nástrojem při rozvoji dětí. Zřejmě se jedná o souhrn více faktorů. které jsou „královsky“ namíchány.
18 října, 2019 v 6:53 pm
Moc pekne povidani o vlivu sachu na rozvoj logickeho mysleni deti. Diky.
18 října, 2019 v 7:22 pm
Děkujeme za rychlý a milý komentář a přejeme rychlé uzdravení.